Recenze: Pandemonium

Info o knize:

Autor: Lauren Oliver
Originální název: Pandemonium
Trilogie: Delirium; díl: druhý
Nakladatel: CooBoo
Rok vydání: 2013

Anotace: Po útěku se Lena ocitne v Divočině a musí se smířit s faktem, že vše, co doposud prožila, lidi, co znala – to všechno je už jen minulost a neexistuje žádné předtím. Připojuje se ke skupině Nežádoucích, kteří mají v úmyslu proniknout do světa „za plotem“, kde se zúčastní velké demonstrace. Tu uspořádal ABAD – Amerika bez amor deliria – organizace hlásající nevyhnutelnost léčby. Když se však Lena setká s Julianem, synem zakladatele ABADu, klukem, jenž zosobňuje všechny její hodnoty, ani netuší, že se jejich osudy zkříží víc, než by si kdy pomyslela.

Může existovat LÁSKA ve světě bez LÁSKY?

V prvním dílu úspěšné dystopické trilogie Delirium jsme poznali život ve městě Portland. Ve městě, kde láska znamená nemoc amor deliria nervosa. S městem, které je přísně střeženo a hlídáno, ale také s Divočinou, kde žijí Nežádoucí, kteří nepodstoupili léčbu.
Hlavní hrdinkou je Lena Halowayová, která věří, že vyléčením z amor deliria z ní bude jiný a šťastnější člověk. Ovšem do doby, než se v jejím životě objeví Alex a Lena se zamiluje. Její láska je tak velká, že se rozhodne s Alexem utéct do divočiny a vyhnout se tak osudu, který je dán každému obyvateli. Jenomže pokus o útěk se tak úplně nepodaří a Lena se ocitá v Divočině sama.

Pandemonium je rozděleno do dvou částí/kapitol - TEĎ a TEHDY, které se střídají. Kapitoly „Tehdy“ se odehrávají v Divočině. Lena je na konci svých sil, když jí najdou Nežádoucí a pomůžou jí. Učí se od nich přežít a postupně se z ní stává silné, sebevědomé děvče, které nechá svou minulost za zády – žádné předtím neexistuje. Nežádoucí se dostanou do světa „za plotem“ s plánem, kde je hlavní aktérkou Lena.
V kapitolách „Teď“ se ocitáme v New Yorku, kde se Lena seznámí s Julianem, synem Thomase Finemana, zakladatelem organizace ABAD (Amerika bez amor deliria). Lena se s Julianem dostává do nebezpečí, ze kterého se musejí vyhrabat vlastními silami.

Jednou jsem četla o houbě, která roste uvnitř stromů. Začne pronikat do soustav, které vedou vodu a živiny z kořenů k větvím, a jednu po druhé je zablokuje – prostě je vytlačí. A brzy už vodu a živiny a všechno, co strom potřebuje, přenáší právě jen tahle houba a strom začne zevnitř pomalu odumírat, minutu po minutě se rozkládá. Takhle funguje i nenávist. Živí vás a zároveň vás zabíjí. Je hluboká a tvrdá a má ostré hrany, je jako systém blokád. Naplňuje a nic nepropouští. Nenávist je jako vysoká věž. Tehdy v Divočině jsem ji začala stavět a šplhám nahoru, stále výš. (str. 139)

K postavám. Julian - člověk si zamiluje Alexe, aby se potom na scéně mohl objevit Julian. Dobře, ze začátku jsem si říkala: „Za žádnou cenu si Juliana nesmím oblíbit“. Ale sakra, copak to jde, když je tak „ách“? Ne, nejde. Čtenářka si ho prostě oblíbí, ať chce nebo ne. Jeho příběh je zajímavý a to, co si prožil, chytne za srdíčko.
Pak je tu Lena. Ze zlomené, slabé Leny se stane úplně jiné děvče. Děvče, které je silné, sebevědomé a veliký bojovník. Opravdu obrovská změna, co se týče Deliria a začátku Pandemonia, kde byla pomalu na úplném dně.

Když jsem dočetla Delirium, tak jsem myslela, že mi upadne brada. Kniha byla skvěle napsaná. Konec šokojící a dechberoucí, ale když jsem četla Pandemonium, tak se dostalo hned před Delirium. Bavily mě střídající se části. Krutý život v Divočině je zajímavý, smutný. Kapitoly odehrávající se v New Yorku jsou o něco lepší, akčnější a je tam Julian! 

Jestli někoho dostal konec prvního dílu, tak konec Pandemonia ho rozseká (jako mě).

Mé hodnocení:  ★★★★★

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství CooBoo

Těšit se můžeme i na: