Toto páteční meme pořádá Syki
- Vyber jeden knižní moment, kdy se někdo políbí. Může jít o hlavní hrdiny, může jít o vedlejší hrdiny, může jít o nepřátele...
- Může se jednat i o moment, ve kterém k žádnému polibku nakonec nedojde, ale ve vzduchu se vznáší to pravé jiskření.
- Mělo by jít o romantické momenty, abychom si mohly povzdechnout, jaké je to krásné.
Upozornění: Vybraný úryvek může naspoilerovat děj!
KRVAVÝ KARNEVAL
Melissa de la Cruz
Benátská maska jí zakrývala celý obličej. Přála si, aby si ji mohla sundat, bylo jí pod ní horko a svěděly ji tváře.
Zalezla si do malého výklenku za reproduktory, posadila se a přemýšlela, co bude dělat.
Vešel za ní nějaký kluk. To je pěkné, pomyslela si Schuyler. Holky je možné od sebe rozpoznat, protože každá má jiné šaty, ale kluci jsou opravdu v utajení, jelikož ve fracích vypadají stejně. Jako tenhle v černé hedvábné masce, která mu zakrývala oči, nos a vlasy a propůjčovala mu frajerský vzhled městského piráta.
"Nemáš ráda večírky?" zeptal se, když si všiml, jak sedí na polorozpadlé kamenné lavici.
Schuyler se zasmála. "Spíš je nenávidím."
"Já taky."
"Nikdy nevím, co mám říkat nebo dělat."
"Vypadá to, že se tady hodně tancuje. A pije. Všechno možné."
Takže to byl upír. Schuyler přemítala, kdo to asi je a proč se s ní baví.
"Nepochybně," souhlasila.
"Ale ty sis vybrala, že si nevybereš."
"Jsem takový rebel," odpověděla Schuyler sarkasticky.
"Neřekl bych."
"Ne?"
"Jsi přece tady, ne? Nemusela jsi vůbec přijít."
Měl pravdu. Nemusela tu být. Přišla ze stejného důvodu, z jakého dorazila na ples. Aby znovu viděla Jacka. Musela si to přiznat: kdykoli spatřila Jacka Forcea, něco se v ní rozbušilo a ožilo.
"Upřímně řečeno, přišla jsem za jedním klukem."
"Za kým?" zeptal se škádlivě.
"To je jedno."
"Proč?"
"Proto. Je to složité," pokrčila rameny Schuyler.
"Ale no tak."
"On nemá zájem," řekla Schuyler a pomyslela na Jacka s Mimi a jejich pouto. Co k němu cítila ona, nebylo důležité. Na babiččině pohřbu jí to sdělil naprosto jasně. Měl své povinnosti. Nemohla se zbavit představy těch dvou, jak drží ruce ve vzduchu. Azrael a Abbadon. Přitažlivost meni nimi jiskřila elektřinou. Celý sál se chvěl vzrušením. Dva z našich nejmocnějších upírů. Konečně nám byli odhaleni. Kdo byla ona, Schuyler Van Alenová? Neměla ani čistý původ. Jak se mohla postavit mezi ně?
"Jak víš, že nemá zájem?" zeptal se kluk vážně.
"Vím to."
"Možná bys byla překvapená."
Schuyler si uvědomila, že stojí až u ní. V očích za maskou spatřila záblesk zelené barvy. Zastavilo se jí srdce. Kluk přistoupil blíž.
"Tak mě překvap," zašeptala.
Jemně jí zvedl masku, aby odhalil rty, naklonil se k ní a políbil ji.
Schuyler zavřela oči. Jediný kluk, kterého kdy políbila, byl Jack Force, a tohle bylo podobné, i když zároveň jiné. Naléhavější. Neoblomnější. Vdechla jeho dech, cítila jeho jazyk ve svých ústech, jak na ni útočí, jako by ji chtěl pohltit. Měla pocit, že by ho mohla líbat věčně.
Pak to najednou skončilo.
Otevřela oči. Masku měla nakřivo. Co se stalo? Kam se poděl?
"Hej!"
Zalezla si do malého výklenku za reproduktory, posadila se a přemýšlela, co bude dělat.
Vešel za ní nějaký kluk. To je pěkné, pomyslela si Schuyler. Holky je možné od sebe rozpoznat, protože každá má jiné šaty, ale kluci jsou opravdu v utajení, jelikož ve fracích vypadají stejně. Jako tenhle v černé hedvábné masce, která mu zakrývala oči, nos a vlasy a propůjčovala mu frajerský vzhled městského piráta.
"Nemáš ráda večírky?" zeptal se, když si všiml, jak sedí na polorozpadlé kamenné lavici.
Schuyler se zasmála. "Spíš je nenávidím."
"Já taky."
"Nikdy nevím, co mám říkat nebo dělat."
"Vypadá to, že se tady hodně tancuje. A pije. Všechno možné."
Takže to byl upír. Schuyler přemítala, kdo to asi je a proč se s ní baví.
"Nepochybně," souhlasila.
"Ale ty sis vybrala, že si nevybereš."
"Jsem takový rebel," odpověděla Schuyler sarkasticky.
"Neřekl bych."
"Ne?"
"Jsi přece tady, ne? Nemusela jsi vůbec přijít."
Měl pravdu. Nemusela tu být. Přišla ze stejného důvodu, z jakého dorazila na ples. Aby znovu viděla Jacka. Musela si to přiznat: kdykoli spatřila Jacka Forcea, něco se v ní rozbušilo a ožilo.
"Upřímně řečeno, přišla jsem za jedním klukem."
"Za kým?" zeptal se škádlivě.
"To je jedno."
"Proč?"
"Proto. Je to složité," pokrčila rameny Schuyler.
"Ale no tak."
"On nemá zájem," řekla Schuyler a pomyslela na Jacka s Mimi a jejich pouto. Co k němu cítila ona, nebylo důležité. Na babiččině pohřbu jí to sdělil naprosto jasně. Měl své povinnosti. Nemohla se zbavit představy těch dvou, jak drží ruce ve vzduchu. Azrael a Abbadon. Přitažlivost meni nimi jiskřila elektřinou. Celý sál se chvěl vzrušením. Dva z našich nejmocnějších upírů. Konečně nám byli odhaleni. Kdo byla ona, Schuyler Van Alenová? Neměla ani čistý původ. Jak se mohla postavit mezi ně?
"Jak víš, že nemá zájem?" zeptal se kluk vážně.
"Vím to."
"Možná bys byla překvapená."
Schuyler si uvědomila, že stojí až u ní. V očích za maskou spatřila záblesk zelené barvy. Zastavilo se jí srdce. Kluk přistoupil blíž.
"Tak mě překvap," zašeptala.
Jemně jí zvedl masku, aby odhalil rty, naklonil se k ní a políbil ji.
Schuyler zavřela oči. Jediný kluk, kterého kdy políbila, byl Jack Force, a tohle bylo podobné, i když zároveň jiné. Naléhavější. Neoblomnější. Vdechla jeho dech, cítila jeho jazyk ve svých ústech, jak na ni útočí, jako by ji chtěl pohltit. Měla pocit, že by ho mohla líbat věčně.
Pak to najednou skončilo.
Otevřela oči. Masku měla nakřivo. Co se stalo? Kam se poděl?
"Hej!"
Žádné komentáře:
Okomentovat